zemn pln RATENICE 
Ploha odvodnn Zmny .1/2023
srovnvac text P po Zmn .1/2023
Textov st                                                                                                                          I.  P nvrh



Zadal /    	Obec Ratenice
Zpracovatel /   	homostudio s.r.o. / Jemnky 94 / 274 01
	Ing.arch. Miroslava Gulbisov / KA 04393
	Ing.arch. Ji Gulbis
	Ing.arch. Martin Lapansk
	Martin Hraba
         

              	 
 Datum dokonen /	bezen 2026                                  istopis po 3. veejnmu projednn
 
Zmna zemnho plnu obce Ratenice byla spolufinancovna zprostedk sttnho rozpotu R, zprogramuMinisterstva pro mstn rozvoj.

Obsah dokumentace:                                                                    34  39 stran textu + 3 vkresy    
A. Textov st
a -	Vymezen zastavnho zem					                         		3
b -	Koncepce rozvoje obce, ochrany a rozvoje hodnot zem 				
c -	Nvrh urbanistick koncepce   						    		6
        vymezen zastavitelnch ploch, ploch pestavby a systmu sdeln zelen     
d -	Koncepce veejn infrastruktury a podmnky pro jej umisovn	             			12
      		1 - obansk vybaven						   		 
  	   	2 - doprava									 	       		3 - zsobovn pitnou vodou								
      		4 - odkanalizovn									
        		5 - zsobovn el. energi							                  
    	    	6 - telekomunikace							                            
e -  	Koncepce  uspodn krajiny vetn vymezen ploch a stanoven         			18
        podmnek pro zmny vjejich vyuit, zemn systm ekologick stability,
        prostupnost krajiny, protierozn opaten, ochrana ped povodnmi, 
        rekreace, dobvn nerost							   
  f-     Stanoven podmnek pro vyuit ploch srozdlnm zpsobem vyuit   			22
  g -    Vymezen  veejn prospnch staveb a opaten,                               		35
           pro kter lze prva kpozemkm a stavbm vyvlastnit                                   
   h -   Vymezen veejn prospnch staveb a opaten,          		38 
           pro kter lze uplatnit pedkupn prvo                                                           
   i-      Vymezen ploch a koridor zemnch rezerv a stanoven                      		38
           monho budoucho vyuit, vetn podmnek pro jeho proven               
   j -     Vymezen ploch a koridor, ve kterch je proven zmn jejich vyuit podmnkou            39
	pro rozhodovn a stanoven lhty pro pozen studie               		     
   k -    daje o potu list zemnho plnu a potu vkres knmu pipojen         		39
           grafick sti 
                                                                                                   
B. Grafick st
1.         Zkladn lenn zem					1: 5 000		f A1 
2.	Hlavn vkres							1: 5 000              	f A1
3.	Veejn prospn stavby a opaten			1: 5 000                         f A1
4a.    	Technick infrastruktura	-Vodn hospodstv    	1: 5 000		f A1
4b.     Technick infrastruktura- Energetika                                        1: 5000                        f A1  
	
ZEMN PLN

a -	Vymezen zastavnho zem				 

     pln znn zemnho plnu po zmn .1 aktualizuje vsouladu sodst.3 58 platnho stavebnho zkona hranici zastavnho zem k1.2.2017. aktualizuje hranici zastavnho zem k1.6.2024, vsouladu sodst.2a 80 platnho stavebnho zkona 283/2021sb.
     Hranice zastavnho zem sdel je vymezena v grafick sti dokumentace: 
1. Zkladn lenn zem, 2. Hlavn vkres

b -	Koncepce rozvoje obce, 
      ochrany a rozvoje hodnot zem 

Koncepce rozvoje obce
     Rozvojov charakter obce podporuje poloha v rozvojovch osch sledujcch dopravn koridor z Prahy na vchod (dle PR R/  OS4 Praha-Koln-Pardubice a OS5 Praha-Koln-Jihlava) a v rozvojov oblasti krajsk rovn OBk1 Stedn Polab.  Ratenice le v severozpadn sti  Kolnskho okresu mezi  eleznin trat  D11 Praha-Koln a  dlnic D11  s napojenm  vzdlenm 3km.  Poloha peduruje rozvojov monosti sdla a je z dopravnho hlediska vhodn, i kdy eleznin zastvku obec postrd. Spojen hromadnou dopravou je vzno na ppoje bus k elezninm zastvkch v sousednch sdlech.  V dsledku omezench pracovnch pleitost jsou obyvatel zvisl na dojdce za prac do okolnch center a do Prahy.   Obec le v zzem mstskho centra Peky, kter pln pro Ratenice funkci nejbliho obslunho a pracovnho centra. 
     Hlavn funkc Ratenic bude i do budoucna funkce obytn s omezenou funkc drobn vroby a komernch slueb. Rozvojov potencil sdla spov v poslen hospodskch aktivit spojench s drobnou nezvadnou vrobou a komernmi slubami nebo vyuitm rekreanch pleitost u vytench psnk v severn st zem. Zemdlsk vroba je vzna na rostlinnou produkci, kter zde m dky rodnm pdm pzniv podmnky.  Lesnictv stejn jako myslivost m v dsledku malho podlu les a prodnch prvk jen omezen monosti. 
     Nvrhem P byly vymezeny plochy pro bydlen, vrobu a rekreaci jako prioritn funkce zem. Pro jednotliv plochy jsou stanoveny podmnky vyuvn jako zvazn st zemnho plnu. Tyto podmnky jsou ureny jednak pro zem zastavn nebo zastaviteln, tak pro zem nezastaviteln - prodnho charakteru.
     Rozvoj ploch pro bydlen je usmrnn prioritn v hranicch zastavnho zem nebo bezprostedn vjeho nvaznosti a zohleduje lokality vyplvajc ze zjmu obce i soukromch vlastnk. Ve zven me byly poadavky zohlednny zejmna vrmci zastavnho zem a na plochch, kter jsou pedureny z pedchozho obdob. V nvrhu bylo preferovno vyuit souasn zastavnho zem, rozen za jeho hranic je umonno pi okrajch zstavby, piem byla zohlednna urbanistick hlediska i pedpokldan rozvoj.
     Rozvojov plochy pro bydlen zahrnut do zemnho plnu jsou zamen pevn na venkovsk bydlen v rodinnch domech. Smen venkovsk bydlen, kde se spojuje rodinn bydlen s hospodskou funkc, je ponechno v souasnch plochch jen jako stabilizovan.
     Plochy sportovn a rekrean nejsou vnvrhu P plon roziovny s vjimkou plochy uren kadodenn rekreaci v plochch veejn zelen.  Rozvoj je umonn intenzivnm vyuitm vymezench sportovnch ploch s malou zemn rezervou u fotbalovho hit.  Rekreace krtkodob nepobytov je umonna v rmci smench ploch nezastavnho zem s funkc rekrean. 
     Zemdlsk vroba je vzem stabilizovna vrmci stvajcho arelu, nepedpokld se rozvoj ivoin vroby, kter mlo v minulosti negativn dopad na obytn prosted sdla. Hospodsk funkce zamen na zemdlskou vrobu pro vlastn potebu je umonna zejmna v rmci ploch smenho venkovskho bydlen. 
     Plochy vroby, sklad a vrobnch slueb jsou soustedny v arelu bval farmy, kde dochz k postupn pemn na vyuvn k drobn vrob.  Nov plochy P nenavrhuje.  Pro drobnou emeslnou vrobu umouje zemn pln rozvoj vrmci smench obytnch ploch, ppadn formou komernch slueb jako obansk vybaven. 
     PN stabilizuje plochy vytench psnk vsevern sti zem v rmci nevhradnho loiska. Tba probh na sousednch katastrlnch zemch. 
     Vdopravnm een jsou bez prav stabilizovny silnin trasy III.tdy prochzejc sdlem. Hlavn mstn komunikace obslunho charakteru vsdle a v lokalitch soustedn obytn zstavby, jsou eeny jako prjezdn.
Formou sjzdnho chodnku nvrh umouje dokonen cyklistick stezky Peky Ratenice. Podl hlavnch silninch tah zajiuje dokonen chybjcch pch chodnk. Zrove stabilizuje p zkratkov cesty v zstavb sdla. 
     Pi een krajiny byly zohlednny generely loklnch SES saktualizac ploch regionu SES Vrovky. VP byly zvraznny  sti koridor SES k vymezen na orn pd jako veejn prospn opaten. Nvrh interaknch prvk zelen len rozlehl lny pol a zrove psob jako protierozn opaten. Soust prostupnosti krajiny je navren obnova zruench polnch cest v pirozench trasch. 
     Vtechnick vybavenosti je ji realizovn vodovod v souladu s PRVKUK St. Kraje. Na jihovchodnm okraji obce Ratenice je vystavn vodojem, kter je zsobovn pivdcm adem s napojenm na vodovodn systm Peek Cerhenic. zsobenm kapacitnmi vodnmi  zdroji Tatce., 
V novch zastavitelnch plochch je navreno rozen kanalizanch tras.
Poslen elektrizace v rozvojovch plochch je zajitno nvrhem nov trafostanice u hbitova a zvenm vkonnosti stvajcch. 

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot
 
     zem charakterizuje prodn prosted bez vraznch krajinnch prvk, s rozlehlmi zemdlsky obhospodaovanmi celky orn pdy, bez travnatch ploch luk a pastvin. zemn pln zajiuje ochranu hodnotnjch prodnch prvk, kter se v zem s pevn zemdlskou krajinou vyskytuj jen vomezenm rozsahu. Pedmtem ochrany jsou vznamn krajinn prvky, ktermi jsou drobn lesn porosty, vodn plochy vytench psnk na severu zem a vodn toky Vrovka, Ka a Ratenick potok.  ka Vrovka protkajc po zpadn hranici zem m krom krajinskho i regionln ekologick vznam.

     Ochrana urbanistickch hodnot spov vrespektovn historick struktury sdla, zejmna jeho centrln sti, kter zstane ve svm prostorovm a kompozinm uspodn zachovna, zejmna prostory nvsi a navazujcch veejnch prostranstv. Za vznamn je nutno pokldat zaloen Ratenic s rozlehlou nepravidelnou nvs, obklopenou zstavbou venkovskho charakteru, kter dominuje barokn kostel. Urbanisticky cenn jsou zk uliky s vesnickmi domy ttem do ulice, kde vytvej nepravideln malebn seskupen. Hodnotn je koncentrick zaloen okolnch obytnch ulic sautentickou venkovskou zstavbou.
     Ochrana kulturnch hodnot znamen chrnit ped zstavbou veker kulturn historick pamtky a jejich bezprostedn okol tvoc prosted. Kulturn historick vznam celho zem podtrhuje historick dominanta kostela sv.Jakuba, jeho silueta vystupuje nad  rovinatou krajinou a vytv jedinen panoramata vokoln krajin. Charakter kulturnho prosted pak dotvej objekty drobn architektury, kter je nutno respektovat k zachovn krajinnho rzu celho zem.
     Rozvojov plochy uren kzstavb pirozen nav na stvajc zstavbu vokrajovch stech zastavnho zem tak, aby se staly nedlnou soust sdla, ani by nepzniv ovlivnily jeho obraz v krajin. 
     V plochch soustedn zstavby jsou v prosted novch obytnch ulic navrhovna ulin stromoad, kter umon pzniv zapojen zstavby do okoln krajiny. Zstavba RD bude situovna s minimlnm odstupem od obslunch komunikac a je orientovna zahradami do voln krajiny, aby pechod do voln krajiny byl pirozen.


c - Nvrh urbanistick koncepce,   vymezen  zastavitelnch ploch,  ploch pestavby a   systmu sdeln zelen.
     Urbanistick koncepce sdla je zaloen na respektovn zkladnch hodnot, kter jsou pro sdlo charakteristick a urujc tzn. urbanistick struktue zstavby, na jejm prostorovm uspodn a celkovm krajinnm obrazu vnmanm zhlavnch pstupovch komunikac.
     zemn pln zachovv a dotv zkladn urbanistickou kompozici sdla danou historickm vvojem. Ratenice se rozvjely v rovinatm zem, kter s vjimkou ochrany kvalitn zemdlsk pdy nepedstavuje tm dn zemn bariery. Historicky bylo sdlo zaloeno scentrln nepravidelnou nvs, ve kter se kiuj 2 hlavn komunikace prochzejc sdlem. Jedn se o urbanisticky hodnotn prostor, kter je ze vech stran obestavn vtinou pzemn zstavbou venkovskho charakteru.  Centru dominuje objekt kostela, jeho okol m dnes parkov charakter.  
     Nves zstv i vnvrhu P obslunm a spoleenskm centrem Ratenic, i kdy tit zstavby se postupem asu ponkud vychlilo jihovchodnm smrem. Hlavn osy obytnho zem kopruj radily komunikac, smujc znvsi na 3 strany, kter jsou kompaktn obestavn nzkopodlan zstavbou. Zstavba podl nepravidelnch a kivolakch ulic vytv malebn seskupen.  Urbanistickou strukturu i architektonick vraz pvodn zstavby je teba vhledov chrnit, nebo na rozdl od novodobch lokalit nesourod obytn zstavby vytv charakteristickou a  neopakovatelnou atmosfru sdla. 
     Prostorov kompozice historickho centra je ovlivnna ternnm relifem mrnho nvr skostelem sv. Jakuba, kter dominuje irmu okol. Vcelkovm panoramatu zemdlsk krajiny se sdlo neuplatuje pli vrazn. Vmrn zvlnnm ternnm relifu je vraznji patrn sted obce skostelem.  VP je vkov hladina nov zstavby regulovna sohledem na historickou dominantu sdla i stvajc zstavbu.
     Nvrh sleduje integraci historickho jdra a nov zakldanch lokalit zstavby tak, aby se staly pirozenou soust sdla a zrove aby neblokovaly jeho ppadn dal rozvoj.
     Historick vvoj zhlediska funknho znovn a diferenciace hlavn obytn a vrobn zny jsou v Ratenicch pzniv. Zemdlsk arel jako hlavn vrobn plocha byl situovn na vchodnm okraji sdla.  Zhlediska vlivu na obytn prosted sdla je tato poloha vzvtrn stran optimln i pro dal rozvoj, pzniv je i dopravn poloha u  pjezdov komunikaci od dlnice D11. Po zruen ivoin vroby zstv plocha v nvrhu jako stabilizovan s vyuitm pro drobnou vrobu a zemdlsk sluby. 
     Zhlediska rozvojovch monost m sdlo dobr pedpoklady, poskytujc dostatek rezerv jednak v rmci zastavnho zem, jednak pi okraji zastavnho zem. Navrhovan plochy pro venkovsk bydlen jsou situovny ve stedn sti zastavnho zem sdla s vhodnou dostupnost do 


centra obce. Toto zem bylo v dvjm obdob blokovno provozem zemdlsk farmy.  Dal rozvojov plochy jsou navreny v jin sti obce na zemdlsky mn hodnotnch pdch. Rozvoj obce severnm smrem je limitovn nejkvalitnjmi zemdlskmi pdami a nov stanovenm zplavovm zemm.  
     Dalm zmrem navren koncepce je zlepen ivotnho prosted podpora udritelnho rozvoje a zlepen obytnch kvalit sdla.  Vdopravnm een prjezdnch  komunikac je nezbytn realizace  pch chodnk podl hlavnch silnic III.tdy a dokonen  cyklistick trasy na Peky , slouc zrove pro bezpen prchod pch za vybavenost  a za prac vetn spojen k eleznin zastvce v Pekch.   
     Rekrean hodnotu okoln krajiny zv obnova pch cest, kter umouj jej prostupnost a zajiuj pchod do krajinsky cennch lokalit vytench psnk v severn sti zem. 
     Pro zven obytnch kvalit Ratenic mla vznam prava ploch zelen v prostoru  nvse, kter je druhov vhodnou zelen pkladn pro pravy veejnch prostranstv i v ostatnch stech sdla.  Pnosem pro rekrean vyuvn bude zaloen ploch veejn zelen podl aleje na pstupov cest ke hbitovu a rekultivace okoln krajiny, poznamenan zemdlskou velkovrobou.
     Limitujcm faktorem pro rozvoj sdla, pedevm obytn zny, bude rozen kanalizace pro cel sdlo. Ke zven standardu bydlen, zejmna zlepen podmnek zsobovn pitnou vodou je nezbytn vybudovn novho pivade z Peek vetn rozvodnch tras pitn vody v sdle. Plynofikace sdla nen v souasnosti aktuln, i kdy zemm prochz plynovodn ad a ob sousedn sdla jsou plynofikovna. 

Nvrh systmu sdeln zelen 
     V sdle je zastoupena vzrostl zele na veejnch prostranstvch zejmna vprostoru rozlehl nvse, u vodn ndre Loue a kolem kostela, kde mus bt kvalitn zele zachovna ppadn obnovena. Dle se zele vyskytuje jako soust sportovnch ploch, kde dotv pzniv rekrean prosted. Kvalitn kompozin vznamn stromoad bylo vyszeno podl cesty ke hbitovu.  
     Zahutn zstavba neumouje vymezit plochy, kter by tvoily systm sdeln zelen. Zastavnm zemm ani neprotk dn vodn tok, podl kterho by sdlem pirozen prostupovala krajinn zele. Souvislej plochy zelen prodnho charakteru se tak nachzej pouze v enklvch kolem bval farmy, kde kdysi tvoily barieru isolan zelen, kter po zruen ivoin vroby ji ztratila vznam.
      V celm pdoryse sdla se uplatuje hlavn zele v prostoru soukromch zahrad. Pi okrajch zstavby byly v poslednm obdob oszeny nkter pozemky lesnmi devinami, nkter pmo formou lesnick rekultivace.  
     V novch plochch soustedn zstavby se pot s vym podlem zelen na veejnch prostranstvch jako nov ulin stromoad. Souvislej plocha veejn zelen je navrena v psu podl cesty ke hbitovu v zem, kter je pro obyvatele sdla hlavnm rekreanm zzemm prodnho charakteru.
     Pi vsadb novch ploch veejn zelen je nutno preferovat listnat deviny pvodnch spoleenstev. Jako ulin stromoad se mohou uplatnit okrasn druhy ovocnch strom slivon nebo jablon s menm vzrstem.  


Pehled rozvojovch ploch - nvrhov obdob            
   Ozn. 
	Kat. zem
lokalita
	plochy zmn -     navren vyuit
	kultura	Rozsah/ha            kapacita cca
		 Zastaviteln  plochy		cca 46 50 RD

.1
	RATENICE 
Vzahradch
	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem
zahrada	0,11
1 RD

.2	RATENICE 
VLnech
	Bv - venkovsk bydlen	Mimo zastavn zem / rezerva
orn	1,7
15 RD

Z/1	RATENICE 
KCerhenicm
REALIZOVNO	Bv- venkovsk bydlen	Zastavn zem orn	1,03
9 RD
Z/2	RATENICE 
Za stodolami	Bv- venkovsk bydlen	orn	0,68
4 RD
Z/3	RATENICE 
U hit	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem orn	0,24
1-2 RD
Z/4	RATENICE 
Vzahradch
REALIZOVNO	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem
zahrada	0,56
2 RD

Z/5	RATENICE
 Ke hbitovu	Bv- venkovsk bydlen	orn	0,47
4 RD
Z/6	RATENICE 
Za alej	Bv - venkovsk bydlen	orn
zahrada v zast.z.	0,93
10 RD
Z/7	RATENICE 
U cviit	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem
ostatn	0,83
8 RD

Z/8	RATENICE
Za bytovkou
REALIZOVNO
ST	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem
zahrada	0,47
6 4RD 
Z/9
	RATENICE
U loue
ZAAZENO DO STABILIZOVANCH PLOCH	Bv - venkovsk bydlen	Zastavn zem
zahrada	0,10
1RD
Z/10	RATENICE 
Za kolkou
REALIZOVNO	Ov - obansk 
        vybavenost /sluby	Zastavn zem
zahrada	0,16
		Nezastaviteln  plochy		
K/1	RATENICE 
U aleje 	Zv - zele veejn	orn 	1,35
Rozvojov plochy budou vplnm znn P jednotn peslovny.

Zsady uspodn rozvojovch lokalit / Specifick podmnky vyuit                               

ozn.                                                                                                 vyuit/ kapacita cca

.1 - RATENICE V zahradch	 Bv - venkovsk bydlen    1RD	
Dopravn napojen: pozemky nejsou pmo samostatn napojeny
samostatn ho lze napojit se severn nebo vchodn strany pes pozemek 400/1 
knov zstavb mus bt vyeeno samostatn pipojen zveejn komunikace pes soukrom pozemky vcnm bemenem 
zemn limity/podmnky: 
zachovn charakteru okoln venkovsk zstavby  
max.2np, pzem a obytn podkrov 
nelze zastavt bez prokzn samostatn dostupnosti pozemku pro vozy IZS
nutno zachovat dopravn pstup ke vem eenm a navazujcm pozemk


.2 - RATENICE V Lnech	    Bv - venkovsk bydlen    15R			
Dopravn napojen: z pilehl mstn komunikace
zemn limity/podmnky: 
ochrana krajinnho rzu - zstavba mus zachovvat charakter pvodn zstavby, obytn zstavba bude do voln krajiny orientovna zahradami    
zajistit bezpen provoz pro p, zachovat p prostupnost do voln krajiny severnm smrem khbitovu
stromoad vrmci ulinho prostoru
OP hbitova 100m  vOP nesm bt zizovny studny spitnou vodu a innosti zde provdn nesm naruovat pietn msto hbitova
Zajistit dostaten zsobovn nov lokality 15RD elektrickou energi, vppad nutnosti zbudovn nov trafostanice


Z/1- RATENICE K Cerhenicm  	Bv- venkovsk bydlen     9 RD         
Dopravn napojen: ze silnice III/32914 nebo z mstn komunikace pes stvajc   zstavbu                                                       		
zemn limity/podmnky: 
ochrana krajinnho rzu - zstavba mus zachovvat  charakter  pvodn zstavby ,obytn zstavba bude do voln krajiny orientovna  zahradami    
zajistit bezpen provoz pro p, ponechat zemn rezervu pro chodnk a ppadn veden st podl silnice
ochrana obytn zstavby ped hlunost -odstup min. 15m mimo OP silnice
hlunost zpilehl silnice eliminovat isolan zelen podl silnice a pevnm oplocenm. 

Z/2 - RATENICE Za stodolami                                                Bv - venkovsk bydlen     4 RD
Dopravn napojen: ze silnice III/32914 nebo z mstn komunikace pes stvajc zstavbu                                                       		
zemn limity/podmnky: 
respektovat trasu dlkovho telekomun. kabelu DOK                
pohledov exponovan poloha na okraji obce, umstn dom u pstupov komunikace, smrem do krajiny situovat nezastavn zahrady 
      pozemek orientovat zahradou do voln krajiny   
      zajistit min. rozlohu pozemku 800m2
      obslun komunikace jako prjezdn

Z/3 - RATENICE U hit	Bv - venkovsk bydlen    1-2 RD 
       Dopravn napojen: ze silnice III/32914 
       zemn limity/podmnky: 
       ponechat pstup k navazujcm pozemkm
                                                                           
Z/4 - RATENICE V zahradch	Bv - venkovsk bydlen    2 RD 
Dopravn napojen: Knov zstavb mus bt vyeeno samostatn pipojen zveejn komunikace pes soukrom  pozemky vcnm bemenem .
      Pozemek v zastavnm zem 
      Kapacitn lze pozemek vyut pro 2 RD.

Z/5 - RATENICE Ke hbitovu	Bv - venkovsk bydlen    4 RD 
Dopravn pipojen: je mon zpilehl MK novou obslunou komunikac.
zemn limity/podmnky: 
zainvestovn novou TS
OP hbitova 100m  vOP nesm bt zizovny studny spitnou vodu a innosti zde provdn nesm naruovat pietn msto hbitova

Z/6 - RATENICE Za alej	Bv - venkovsk bydlen    10 RD 
      Dopravn pipojen : je mon ze stvajc MK podl rozestavn zstavby. 
         zemn limity/podmnky: 
14RD  vyaduje poslen energetickch zdroj. Podmnkou je nov trafostanice a pvod VN 22kV        

Z/7 - RATENICE U cviit	Bv - venkovsk bydlen    8 RD 
Dopravn pipojen: nov zstavby je mon zpilehl MK.
zemn limity/podmnky: 
Pozemky ve stedn sti sdla soused sbvalm zemdlskm arelem, kter je P uren kdrobn nezvadn vrob.  Soust je rekrean sportovn plocha kynologickho cviit.
Isolan zele mezi cviitm a obytnmi plochami
Zachovat plochy stvajc vzrostl krajinn zelen na okraji pozemku.  
Zajistit prjezd obslun komunikace 
Zajistit odkanalizovn spolen se sousedn lokalitou .Z/8

Z/8 - RATENICE Za bytovkou	Bv - venkovsk bydlen   6 4 RD 
Dopravn napojen: realizace pstupov cesty s napojenm na MK
zemn limity/podmnky: 
         zajistit prjezd obslunch komunikac jako propojen obou sousednch lokalit  
zemn rezerva pro kanalizan sbra - zajistit odkanalizovn spolen se sousedn lokalitou .Z/7
         
Z/9 - RATENICE U loue	Bv - venkovsk bydlen    1 RD 
Dopravn napojen: z MK napojen na silnici III/32915
zemn limity/podmnky: zajistit odstup zstavby od silnice min. 15m  
respektovat realizaci chodnku podl zstavby
hlunost zpilehl silnice eliminovat pevnm ohrazenm podl silnice nebo isolan zelen. 

Z/10 - RATENICE Za kolkou	 OV/sluby			
Dopravn napojen: zmstn komunikace 
zemn limity/podmnky: 
pohledov odclonn sbrnho dvora z isolan zelen nebo pevnm ohrazenm 
zajitn pjezdu pro dopravn obsluhu













                                               
d -	Koncepce veejn infrastruktury 
         a podmnky pro jej umisovn


1 - Obansk vybavenost
     Ratenice le v zzem msta Peky, kter funguje v irm spdovm zem i pro Ratenice jako obslun, spoleensk a kulturn centrum.  Krom Peek dojdj obyvatel Ratenic za vymi slubami a vybavenost do Kolna, kter je administrativn sprvnm centrem okresu.
     Zveejnch slueb je v Ratenicch zastoupena veker zkladn vybavenost - sprvn zazen v obecnm adu, hasisk zbrojnice, matesk kola, sportovn arel s fotbalovm a dtskm hitm, kostel a hbitov. Jako rekrean vybavenost obce slou kynologick cviit a pozemek s mysliveckou klubovnou a voln plochy pi cest ke hbitovu. 
     Pro nov zazen  veejnch slueb jsou v P vymezeny dv men plochy. V nvaznosti na stvajc arel M se pot s rozenm o zahradu, s urenm pro hospodsk zzem a sbrn dvr.  Druh plocha je ponechna pro rozen sportovnch ploch s ohledem na kapacitn monosti stvajcch ploch jen jako rezerva.  Rekrean vyuvan plochy podl cesty ke hbitovu jsou navreny jako soust ploch veejn zelen ke sportovnm a rekreanm elm prodnho charakteru.  
     Rozvoj komernch slueb je zvisl na podnikatelskch aktivitch a nov zmry nebyly uplatnny. Ze stvajcch jsou P stabilizovny plochy pro maloobchod a stravovac zazen v prostoru nvse. Rozvoj nevrobnch slueb a maloobchodu umouje P vplochch venkovskho bydlen. Vrobn sluby pro emesln provozovny smonm negativnm vlivem na bydlen je mono realizovat pouze vplochch smenho bydlen nebo na plochch stabilizovanch pro vrobu.   
     Vgrafick sti nvrhu P jsou zachycena veejn zazen obansk vybavenosti, u nich lze pedpokldat dlouhodob stabiln vyuit. Zostatnch zazen je vyznaena komern vybavenost trvalho charakteru. V plochch komernch slueb je umonna zmna vyuit na plochy pro bydlen.  












2  Doprava

ir dopravn vztahy
     Zkladn komunikan kostru tohoto zem tvo silnice III. tdy:  III/32914 Peky - Cerhenice , na kterou se v centru obce pipojuje silnice III/32915 smujc k dlnici D11 pes mimorovovou kiovatku u Vrbov Lhoty.  Z hlediska irch dopravnch vztah se v nvrhovm obdob zsadnji projev a realizace severn sti silninho obchvatu Peek II/329, kter pome odlehit provozu v Ratenicch.  Vybudovnm nadjezdu silnice III/32914 nad eleznic a pipojenm Cerhenic na silnici  I/12 vzrostl provoz v Ratenicch v dsledku dopravn vhodnho propojen dlnice D11 a I/12.
Silnin s
     eenm zemm jsou vedeny dv silnice tet tdy, kter je  mono povaovat za stabilizovan, s ppadnm eenm pouze loklnch bodovch zvad, kter jsou ovem eiteln jen za cenu asanac pilehlch objekt a zbor soukromch pozemk.  Veobecnm problmem je kov uspodn a s tm souvisejc pravy na odpovdajc kov parametry.  een dopravnch zvad je zvisl na dopravnm vznamu jednotlivch silnic. U silnic III.tdy je nejpodstatnjm hlediskem odstrann dopravnch zvad souvisejcch s bezpenost silninho provozu. Silnice III. tdy v Ratenicch zstvaj vedeny v souasnch trasch a nepedpokldaj se na nich, vzhledem k jejich vznamu a dopravnmu zaten, dn podstatn pravy jejich smrovho veden. Obecn lze hodnotit veden obou prjezdnch silnic III.tdy jako odpovdajc jejich dopravnmu vznamu.
     Provoz na hlavnm prjezdu Ratenicemi  je pomrn  frekventovan a k  zajitn bezpenosti obyvatel pipravuje obec technick opaten - instalaci radar na pjezdech  do obce.    Dopravn zen prjezdnho profilu a omezen rozhled na pjezdu od Peek jez hlediska bezpenosti dopravn zvadou, na druhou stranu vhodn omezuje idie v rychlosti.  kovou pravu vetn vodorovnho znaen lze doporuit u autobusov zastvky v centru obce tzn. zen rozlehlho asfaltovho prostoru na nezbytnou i jzdnho profilu sodboenm kzastvce. 
S mstnch komunikac
     Zhlediska dopravn obsluhy budou rozvojov lokality napojeny pevn z mstnch komunikac vjimen i ze silnic III.tdy . Napojen soustedn zstavby na silnice je podmnnojednm spolenm vjezdem. Vtinu rozvojovch lokalit v nvrhovm obdob lze takto bezprostedn napojit.  Nov pstupov komunikace u lokalit soustedn zstavby, kter jsou ve svch trasch jednoznan vymezeny, jsou eeny jako veejn prospn stavby.  
     Nov pstupov komunikace krozvojovm plochm mus umonit prjezd nebo otoen voz porn techniky a komunlnho odpadu - skou jzdnho pruhu min. 3m a kou veejnho prostoru pro napojen novch RD min. 8m.  U plon rozshlejch lokalit je poloha obslunch komunikac vrmci jednotlivch ploch vymezena jen orientan jako optimln dopravn obsluha plochy. Konen een, umoujc vce variant, je zvisl na poadavcch a dohod majitel pozemk.
     Nov rozvojov plochy mus bt zpstupnny po kapacitn vyhovujcch komunikacch, umoujcch provoz protiporn techniky. Neprjezdn jednopruhov komunikace nad 50m mus splovat poadavky na oten porn techniky dle vyhl..23/2008 Sb o technickch podmnkch porn ochrany staveb.
     Napojen rozvojovch ploch na silnice III. tdy podlh souhlasu silninho sprvnho adu 
     Podmnky napojen: bezpran povrch, plynul napojen na povrch vozovky, konstrukce odpovdajc zaten, odvodnn sjezdu nebo pjezdov komunikace zajistit mimo silnici vetn silninho pkopu.

P a cyklistick doprava
     P trasy v okoln krajin jsou pedevm rekreanho charakteru, vzan na krajinn zzem sdla. Vechny stvajc cesty jsou zemnm plnem stabilizovny a k obnov jsou navreny nkter zanikl poln cesty, kter maj v pirozench trasch slouit k prostupnosti krajiny, propojujc sousedn obce nebo slouc jako vychzkov okruhy kolem sdla. Dleit je i zachovn pch cest vzstavb, kde umouj pirozen zkrcen cest za vybavenost nebo kzastvce bus. 
     Samostatn cyklostezka v zem funguje mezi Ratenicemi a Pekami, ped obma sdly je zatm nedokonen.  V P je vyznaena  cyklistick trasa z Peek do Vrbov Lhoty, kter je soust zkladnho systmu cyklotras R. P navrhuje chybjc sek u Ratenic formou sjzdnho chodnku jako VPS.
Ostatn druhy dopravy 
Okrajov se tohoto zem dotk eleznin doprava prochzejc po jin hranici sprvnho zem, kter vak nem v tomto zem umstn dn zazen. 
 Na hranici s Cerhenicemi do zem zasahuje zkuebn eleznin okruh s st provozn budovy. 
 Ochrann psma
     V zem je nutno respektovat ochrann psma stvajcch silnic III. tdy, kter podle silninho zkona dosahuj vzdlenosti 15 m od osy komunikace mimo kompaktn zastavn zem sdla. Je poadovn min. odstup zstavby pro souasn a plnovan veden st nebo vsadbu stromoad, ppadn schodnkem pro p.  Napojen nov soustedn zstavby na jihu sdla je eeno 1 vjezdem.
     Se 60m ochrannm psmem je nutno potat u hlavn eleznin trati 011 a s 30m psmem u vleky elezninho okruhu. dn zstavba do tchto OP nezasahuje.
Hlukov zna podl prjezdnch silnic III.tdy se neuplatuje, vzhledem k intenzit dopravy do 1000 voz./24hod (672,752 voz/24hod), kter nevyaduje budovn protihlukovch opaten. Bezprostedn u hlavnch silnic III.tdy nen vP svjimkou rozestavn  lokality Z1 situovna dn obytn zstavba. 
     Hlukov zna podl eleznin trati 011 Praha-Koln, jej modernizace byla dokonena vminulm obdob, se pohybuje v rmci 60m OP a nen pro zstavbu sdla dnm omezenm.  




     Technick infrastruktura
3 -  Zsobovn pitnou vodou 
     VRatenicch nen byl vybudovn veejn vodovod.  Obec je pipojena na vodovodn systm msta Peky s pramenitm na katastru Tatce. Pro gravitan een je  odpovdajc napojen na vov vodojem v  Pekch  VDJ1000m3  (245,0/240,0m n.m). Pot se s potebou vody pro 600obyv. (200l/obyv.den) a prtokem pro porn vodu 6,7l/1s. Veden vodovodnho pivade v dimenzi DN160mm se pedpokld  v soubhu s vybudovanou cyklostezkou a kanalizanm vtlakem v dlce necel 2 km od Peek. Vodojem tlakov a kapacitn pokryje i novou zstavbu navrhovanou v Ratenicch. Rozenm od stvajc zstavby  bude mono napojit  novou zstavbu ulinmi ady  prostm prodlouenm zsobovacch a rozvdcch ad v dimenzch do DN 100. Pot se se zokruhovnm hlavnch vodovodnch ad v sdle. 
     VRatenicch je nov vybudovn veejn vodovod. Po obci Ratenice jsou rozvedeny vodovodn ady, kter jsou zsobovny zvodojemu, kter je umstn na okraji obce Ratenice. Na jihovchodnm okraji obce Ratenice je vystavn vodojem, kter je zsobovn pivdcm adem. Tento ad je napojen na rozvodnou vodovodn s Cerhenice. Vodovodn ady jsou vcelkov dlce 6,2 km.
Zabezpeen  zdroj vody pro haen 
     Z hlediska ohroen porem je obec zabezpeena zporn ndre Loue v centru zstavby.  V budoucnu bude ochrana zajitna vodou zpornch hydrant veejnho vodovodu vybavenho hydranty kpornm elm, co umouje dimenze dle normy SN 730873 profil vodovodn st DN 90. 
4 - Odkanalizovn
     V Ratenicch byla realizovna gravitan stokov s s peerpnm ve 2 koncovch adech a s pepravou splak vtlakem do kanalizace msta Peky.  Stvajc OV v Pekch m po proveden intenzifikaci dostatenou kapacitn rezervu, umoujc pipojen i navrhovan zstavby Ratenic. Je potno s pipojenm nov zstavby na souasnou oddlnou kanalizaci obce prodlouenm ulinch ad.  Pokud nebude mono rozvojov plochy ve stedn sti obce odkanalizovat gravitan, je nutno variantn eit vtlakem do pilehlho ulinho adu. 
    Pipojen novch lokalit na stokovou s je navreno dle jednotnch zsad :
     pokud mono preferovat gravitan odvdn odpadnch vod
     s pihldnutm k podmnkm v jednotlivch lokalitch a ke kapacitnm monostem dotench sek stokov st 
     pokud mono minimalizovat zatovn stvajc st nov zasovanmi deovmi vodami
     v ppad obtnho odkanalizovn lokality ve stedn sti sdla gravitan, se variantn doporuuje pouit oddln kanalizace a pro splakovou kanalizaci pouit vtlaku s peerpvac stanic.
V novch zastavitelnch plochch mus zstat odtokov pomry z povrchu zem srovnateln se stavem ped vstavbou.


5 - Zsobovn elektrickou energi
     Sprvn zem obce je doteno zemnm koridorem E33 pro veden elektrick energie. Jedn se o rozvojov zmr penosov soustavy oznaen jako V400/800. Zmr je pevzat znadazen dokumentace ZR. Jedn se o rozvojov zmr republikovho vznamu, kter m zajistit transport vkonu zvrobnch oblast do oblast spoteby a zven spolehlivosti tranzitn schopnosti a stability penosov soustavy R. Koridor je souasn vymezen jako veejn prospn stavba.
     Vzhledem k rozsahu rozvojovch lokalit v Ratenicch ovlivn een P nov napojen na energetickou s.  Rozvojov lokality s kapacitou do 5 RD lze vtinou napojit na stvajc rozvody, ppadn uvaovat s poslenm stvajcch TS.  Jen vjimen je nov zstavba podmnna vstavbou nov TS v lokalit U hbitova pro cca 14 RD. Ji pi realizaci nov zstavby v tto sti sdla se pedpokldalo dal rozen zstavby a bylo provedeno zasmykovn pro osazen nov TS.  
     V Ratenicch jsou provedeny dva ti kabelov vstupy z venkovnho veden, kter obchzej sdlo z vchodu na sever. V prostoru nov zstavby na severu bylo stvajc vrchn veden nahrazeno za kabelov rozvod s napojenm na kabelovou TS. U nov zstavby v jin sti Ratenic byly ulin rozvody ji realizovny s kabelovm svodem z vrchnho veden, kter je ukoneno u hbitova. Kapacitu nov zstavby v tomto prostoru pokryje 1 nov TS. Do budoucna tak nen poteba uvaovat s pekldnm vrchnho veden, protoe v sdle jsou ji komplet realizovny kabelov rozvody.
6 - Telekomunikace
Dlkov kabely
     eenm zemm vtinou podl komunikac a v soubhu s eleznic prochzej trasy dlkovch kabel a do sdla jsou piveden mstn telefonn kabely. Trasy DK nejsou nvrhem doteny, prochzej podl silnic nebo nezastavnm zemm a pi poadovanm odstupu zstavby pilehlch lokalit budou nvrhem respektovny.
Mstn telekomunikan s
     een zem je pipojeno do telekomunikanho obvodu TO Podbrady, v jeho rmci je mon vechny rozvojov lokality bez problm pipojit. Nvrhov plochy budou pipojeny ze stvajcch sovch rozvad, v kad bude osazen nov SR k vytvoen kapacity pro jednotliv uivatele. Zpsob een napojen novch lokalit bude een dle vznikajcch poadavk na pipojen novch astnk a velikosti kapacitn rezervy.
Radiorelov trasy
     eenm zemm prochzej 3 trasy st radiorelovch spoj eskch radiokomunikac. 
7- Nakldn s odpady
     V nakldn sodpady zstv zachovn souasn systm vetn svozu smsnho odpadu na skldku Technickmi slubami Nymburk. Vobci je provozovn na 2 sbrnch mstech separovan sbr skla, papru a plast s mobilnm svozem nebezpench odpad, kovovho rotu a bioodpadu. Svoz tdnho odpadu zajiuje fi NYKOS. zemn pln navrhuje pro dal sbrn msto vyuit plochy zahrady za M. Vechny rozvojov lokality mus umonit bezproblmov odvoz novmi pstupovmi komunikacemi a budou mt zajitn plochy pro tdn odpadu. 

e -  Koncepce  uspodn krajiny 
        vetn vymezen ploch a stanoven podmnek pro zmny    
        vjejich vyuit, zemn systm ekologick stability, 
        prostupnost krajiny, protierozn opaten, 
        ochrana ped povodnmi, rekreace, dobvn nerost

     Nvrh P neovlivuje zsadnm zpsobem uspodn krajiny zdvodu situovn rozvojovch lokalit vnvaznosti na souasn zastavn zem. Okrajov poloha vrmci vech sdel vyaduje pizpsoben novch staveb okoln zstavb, aby nedolo knaruen krajinnho rzu, co je teba zohlednit zejmna u rozvojovch ploch pohledov viditelnch - situovanch u hlavnch pjezdovch komunikacch v jin sti sdla. 
     Vcelm zem je teba zachovat rozptlenou a doprovodnou zele s protierozn funkc, kter je v zemdlsk krajin s pevahou orn pdy zvlt vznamn.
     Nvrh dopluje tuto zele o dal prvky zelen, kter v systmu SES pln funkci interaknch  propojovacch prvk zelen, lencch rozlehl lny orn pdy. Doprovodn zele je situovna pevn podl polnch cest a regulovanch vodnch tok.  Pesnj rozmstn tchto prvk interakn zelen me zajistit a nsledn komplexn pozemkov prava, kter zohleduje vlastnick vztahy.    V jin sti zem kolem tzv. domku - bval rybsk baty byly ji nov vsadby podl cest provedeny. Nov remz byl zaloen i v rozlehlm polnm lnu pi bval cest do Cerhenic a obdobn se pipravuje v prostoru Ratenickho potoka.
     Kobnov je navrena doprovodn behov zele podl vodnch tok vzem, zejmna pokud tudy prochz SES - Vrovka a Ka. 
     Podl hlavnch silnic a polnch cest je navrena obnova doprovodnch stromoad, spojen spemnou ovocnch strom za listnat stromy vzem rostouc. 
     Rozvojov lokality nezasahuj do  50m OP lesa. 
Z hlediska ochrany prody 
nejsou v zem registrovny dn vznamn krajinn prvky ani stromy jako pamtn.   

SES
Nvrh SES, kter sprvnm zemm Ratenic prochz jako regionln a lokln systm mimo zastavn zem sdla, zstv rozvojovmi plochami respektovn. Plochy SES byly vymezeny vpoadovanch parametrech na zklad zpracovanch generel, doplnnch o regionln systm dle ZR St. kraje. Aktualizace ploch SES probhla na zklad generelu SES z roku 2021 (EKOTOXA). Regionln biokoridor prostupuje po zpadn hranici zem podl ky Vrovky.  Lokln biokoridor sleduje regulovan potok Ka v severn sti zem.
Prbh SES svymezenm nefunknch ploch graficky zachycuje Hlavn vkres sprvnho zem, kde je konfrontovn s navrhovanmi zmry zemnho plnu. Nefunkn plochy regionlnho a loklnho biokoridoru s vymezenm ploch na orn pd jsou navreny jako veejn prospn opaten.  
Regionln biokoridor RBK 1241 Vrovka-Chroustovsk dol prostupuje po zpadn hranici eenm zemm ve smru jih sever v soubhu s tokem ky Vrovky a severnm smrem ji mimo een zem smuje k RBC Peky 998.  Rovnomrn rozmstn jsou 2 vloen lokln biocentra o ploe cca  3ha, kter mus vrmci regionlnho biokoridoru splovat poadavek na  500m odstup. Vcelm prbhu je regionln trasa na regulovanm vodnm toku nefunkn a je navreno jej zkvalitnn. Pitom se nelze vyhnout zborm orn pdy, i kdy tyto plochy byly vymezenm pozemk SES minimalizovny.
Lokln systm ekologick stability, zahrnuje ve sprvnm zem Ratenic 12 biokoridory a 1 4 mstn biocentra. LBK 850 je veden podl potoka Ka se zachovalmi behovmi porosty, sten pak biokoridor prostupuje lesnmi porosty.  Vjin sti sprvnho zem prochz nov vymezen lokln biokoridor Cerhenice. Na vymezen biokoridory navazuj lokln biocentra 828 Za brdkem, 390 Na zadnch obcch, 391 U svinskho mostu a 700 Vlnech. Prvky SES byli nov upesnny a pojmenovny generelem zroku 2021.
Nkter sti prvk SES je nutno propojit pes poln, ekologicky nestabiln plochy. Spoleenstva vodnch tok, asto vminulm obdob regulovanch, byla v celm zem Ratenic naruen zemdlskou velkovrobou.
     Pro zlepen ekologick hodnoty nedostaten funknch biocenter a biokoridor jsou nezbytn dal pravy:
    ? vlesnch porostech smonokulturnmi vsadbami jehlinan podpoit vy zastoupen listn
    ? revitalizace vodote sobnovenm pirozenho koryta, behovch porost a vlhkch luk sextenzivnm obhospodaovnm.
    ? peveden ploch SES na orn pd na kultury luk se skupinami strom a ke druhov odpovdajc stanoviti nebo ps lesa o i 20m - lokln nebo 50m - regionln biokoridor.
     Lokln systm ekologick stability je doplnn nvrhem interaknch prvk rozptlen zelen vtinou sprotierozn funkc, ktermi jsou rozlenny rozlehl poln lny. Nvrh vzsad obnovuje lenn pdnch celk zminulho obdob, ne byly rozorny etn remzy a poln cesty. Interakn prvky jsou dle metodiky MP min. 5m irok travnat meze se skupinami strom a ke, nebo psy extenzivnch sad.









     Podmnky vyuit ploch vymezench jako SES: 
hlavn vyuit
     plochy vznamn k zajitn ekologick stability zem vymezen jako biokoridory a biocentra SES mstnho a regionlnho vznamu
     zem svy krajinskou a ekologickou hodnotou
ppustn vyuit
     ochrana hodnotnch prodnch prvk ekologick kostry krajiny 
     pemna orn pdy na drnov fond sextenzivnm obhospodaovnm
     zalesovn orn pdy, luk a pastvin na plochch SES druhov vhodnmi devinami po dohod spovenm orgnem sttn sprvy
     vsadby rozptlen a doprovodn zelen zejmna podl vodnch ploch a potok
     zizovn a drba vodnch ploch a revitalizace vodnch tok
     zazen technick infrastruktury a vodohospodsk stavby pro zsobovn pitnou vodou, trasy nadmstnho vznamu nap biokoridory
     zmna vymezench ploch SES je mon jen se souhlasem orgn ochrany prody, ochrany  ZPF a ochrany pozemk plncch funkce lesa nebo pi nvrhu souhrnnch pozemkovch prav
neppustn vyuit
     oplocovn prvk SES a vznamnch krajinnch prvk ve voln krajin 
     jakkoliv vstavba svjimkou staveb ppustnch
     krom zdravotnch probrek veker innost ohroujc hlavn funkce krajiny a vzrostlou zele 
     zmny vodnho reimu, vysuovn mokad
     zmna stvajc kultury luk a pastvin na ornou pdu
     skladovn materilu a zizovn skldek odpad

     Prostupnost krajiny
     Vokol sdla zstanou zachovny spojovac trasy elovch cest, aby byla zajitna prostupnost krajiny i nvaznost sdla do okol. 
     Poln cesty, rozoran a peruen dsledkem zemdlsk vroby v pedchozm obdob, jsou v okol sdla zsti navreny kobnov. Jedn se vtinou o cesty v majetku obce, nejsou proto eeny jako VPS. 
     Uspodn krajiny mus umonit krom obnovy polnch cest umstn spolench zazen navrhovan v souvislosti se zpracovnm komplexn pozemkov pravy, kter zohleduje v nezastavnm zem vlastnick vztahy.  
     Opaten proti zplav nen navrhovno. Je stanoveno zplavov zem Q100 vetn aktivn zny vodnho toku Vrovka mimo zastavn zem. V nedvnm obdob pi dokonovn cyklostezky zde dolo a k loklnmu vylit z beh, ale zplavou nebyla zasaena  dn  zstavba.  Opaten zajiujc dostatenou ochranu zastavnho zem by bylo vzhledem k rozsahu zplavovho zem nron a muselo by se realizovat na pdch v nejvy I. td ochrany. Nov zstavba v tomto zem byla proto omezena pouze na dostavbu rozestavn proluky v severn sti zem.   
     Povrchov vody ze stavebnch parcel budou zachycovny vsakem na vlastnch pozemcch. intenzita zstavby se zastavnost do 20% u rodinn zstavby tento poadavek bez problm umouje. Zastavn plochy spolu se zpevnnmi plochami  na pozemku nesm pekroit 60% plochy.

     Ochrana loisek a CHL nerostnch surovin
     V zem se nevyskytuj chrnn loiskov zem ani poddolovan zem a sesuvy. Do  severovchodn sti zem zasahuje pouze  schvlen prognzn zdroj nevyhrazench nerost - trkopsk .R9370045 Sokole a loisko nevyhrazench nerost - trkopsk . 5256000 Vrbov Lhota. Tba dosud  probh jen na sousednch katastrech.  Loisko le u hlavn komunikace smujc k dlnici D11,  mimo obytn zem Ratenic.
f - Stanoven podmnek pro vyuit ploch 
     srozdlnm zpsobem vyuit        
     Nvrh vyuit zem vymezuj grafick plohy P 
 .2 - Hlavn vkres a .5. Koordinan vkres v m. 1: 5000
Legendy  Hlavnho a Koordinanho vkresu koresponduj stextovm pehledem vyuit  jednotlivch ploch.   
V plochch srozdlnm zpsobem vyuit je stanoveno 
           Hlavn vyuit 
Ppustn vyuit 
Neppustn vyuit 
Zsady uspodn zem
     Na zem obce jsou vymezeny plochy s rozdlnm zpsobem vyuit:
     vrmci pevodu zemnho plnu do jednotnho standardu podle stavebnho zkona a jeho provdcch prvnch pedpis byl provedeno pejmenovn ploch srozdlnm zpsobem vyuit dle platn metodiky MMR
     vrmci aktualizace zemn plnovac dokumentace definovala zmna .1 novou plochu srozdlnm zpsobem vyuit  TECHNICK INFRASTRUKTURA
     vrmci aktualizace zemn plnovac dokumentace doplnila zmna .1 vtextov sti zpsob vyuit funkn plochy  DOPRAVA DRN (napraven chyby  opomenut vtextov sti pvodn dokumentace)

Bv  - Bydlen venkovsk v RD		 
Bh -  Bydlen hromadn  v BD		
Sm - Smen venkovsk bydlen
Ov -  Obansk vybaven /sluby
Os -  Obansk vybaven /sport, rekreace
Ov -  Obansk vybaven /hbitov
Pv -  Veejn prostranstv
Ds -  Dopravn stavby /silnin
Vz -  Vroba zemdlsk
Vs -  Vroba, sklady, vrobn sluby
Zv -  Zele veejn
Zs -  Zele soukrom
Zp -  Zele prodnho charakteru
W  -  Plochy vodn 
Nl  -  Plochy lesn 
Nz -  Plochy zemdlsk /orn
NSzpr - Plochy nezastavnho zem smen/ zemdlsk, prodn, rekrean

PLOCHY SROZDLNM ZPSOBEM VYUIT  PRAVA DLE JEDNOTNHO STANDARDU
zemn pln 2017	Zmna .1 06/2024
kd	plocha srozdlnm zpsobem vyuit	kd	plocha srozdlnm zpsobem vyuit
PLOCHY BYDLEN 	BYDLEN
BV	BYDLEN VENKOVSK V RD	BV	BYDLEN VENKOVSK
BH	BYDLEN HROMADN V BD	BH	BYDLEN HROMADN
PLOCHY OBANSKHO VYBAVEN	OBANSK VYBAVEN
OV	OBANSK VYBAVEN / SLUBY	OV	OBANSK VYBAVEN VEEJN
OS	OBANSK VYBAVEN / SPORT, REKREACE	OS	OBANSK VYBAVEN SPORT
OV	OBANSK VYBAVEN / HBITOV	OH	OBANSK VYBAVEN HBITOV
PLOCHY VEEJNCH PROSTRANSTV 	VEEJN PROSTRANSTV
PV	PROSTRANSTV VEEJN	PU	VEEJN PROSTRANSTV VEOBECN
	ZELE
ZV	ZELE VEEJN	ZP	ZELE - PARKY A PARKOV UPRAVEN PLOCHY
ZS	ZS - ZELE SKOUROM
- ZAHRADY A  SADY	ZZ	ZELE  ZAHRADN A SADOV
PLOCHY SM͊EN OBYTN	SM͊EN OBYTN
SV	SM͊EN VENKOVSK BYDLEN	SV	SM͊EN OBYTN VENKOVSK
PLOCHY DOPRAVN INFRASTRUKTURY	DOPRAVA
DS	DOPRAVN STAVBY / SILNIN	DS	DOPRAVA SILNIN
DD	DOPRAVN STAVBY / ELEZNIN	DD	DOPRAVA DRN
VS	VROBA A SLUBY	VL	VROBA LEHK
		TU	TECHNICK INFRASTRUKTURA
Plocha RZV vznik aktualizac zastavnho zem a pevodem do jednotnho standardu
PLOCHY VODN A VODOHOSPODSK 	PLOCHY VODN A VODOHOSPODSK
W	PLOCHY VODN	WU	VODN A VODOHOSPODSK VEOBECN
PLOCHY ZEMDLSK	ZEMDLSK
NZo	PLOCHY ZEMDLSK /ORN 	AU	ZEMDLSK VEOBECN
PLOCHY LESN 	
NL	PLOCHY LESN	LU	LESN VEOBECN
PLOCHY SM͊EN NEZASTAVNHO ZEM 		
ZP	ZELE PRODNHO CHARAKTERU	NU	PRODN VEOBECN
NSZPR	PLOCHY NEZASTAVNHO ZEM SM͊EN / zemdlsk, prodn, rekrean	MU	SM͊EN NEZASTAVNHO ZEM VEOBECN


Podmnky vyuit ploch pro vymezen stabilizovan a rozvojov plochy jsou zahrnuty  vnsledujcm pehledu: 
      
BV  -  BYDLEN  VENKOVSK v rodinnch domech			 
hlavn vyuit
     bydlen vrodinnch domech s drobnm hospodskm zzemm a zahradou
ppustn vyuit
     maloobchod, stravovn a nevrobn sluby pro obsluhu zem
     ubytovac zazen /2-3ubytovac jednotky/jako soust staveb pro bydlen
     parkovn vrmci vlastnch pozemk nebo v odstavnch pruzch MK
      gare do potu 2 stn 
      drobn stavby shospodskou funkc do 25 m2  
     drobn chovatelsk innost vdoplkovch objektech, bez negativnho vlivu na sousedn pozemky
     zmna vyuit stvajcch obytnch staveb pro rodinnou rekreaci
     veejn zele
neppustn vyuit
     vrobn innost naruujc nad ppustnou mez kvalitu obytnho prosted
     stavby sdopravn obsluhou nad mru obvyklou vrodinn zstavb
     parkovn nkladov dopravy 
zsady  uspodn zem
     max. podlanost 2np. vetn podkrov 
     zastavnost pozemk rodinnmi domy do 20%
     celkov zastavnost pozemk do 40%, procento zelench ploch u individulnch RD  min.50%, procento zelench ploch u adovch RD min.40%
     soust novch obytnch ulic bude stromoad a plochy parkov zelen 
     respektovat charakter pvodnch venkovskch staveb, s pevaujcm obdlnm pdorysem obytnho domu a sedlovou stechou
     dostavbu proluk v ulin zstavb pizpsobit vzhledu a situovn okoln zstavby 
     vzastavnm zem zajitn pstupu zveejn komunikace











Bh -  BYDLEN  hromadn v bytovch domech			
hlavn vyuit
     bydlen ve stvajcch bytovch domech se spolenm hospodskm a rekreanm zzemm a parkovnm na vyhrazench parkovitch 
ppustn vyuit
     plochy zelen, rekrean a sportovn plochy pro potebu obyvatel 
     spolen hospodsk zzem a parkovac plochy s garemi 
     maloobchod , stravovn a nevrobn sluby pro obsluhu zem
     monosti vyuit podkrov  pdn vestavby a nstavby
     oplocen spolenho pozemku 
neppustn vyuit
     vrobn innosti zhorujc ivotn prosted nad mru stanovenou obecn zvaznmi prvnmi pedpisy, sPHO pesahujc vlastn pozemek
     provizoria hospodskho zzem, plechov gare 
     odstavovn nkladnch vozidel 
zsady uspodn zem
     zachovat stvajc intenzitu zstavby hlavnmi objekty 
     max. podlanost stvajc + podkrov
     realizace pdnch vestaveb - vyuit pro bydlen
     celkov zastavnost pozemk do 40%, procento zelench ploch min.40%


SmV  SM͊EN obytn venkovsk bydlen	
hlavn vyuit
     bydlen vrodinnch domech se zzemm uitkovch zahrad a omezenm chovem domcho zvectva
     provozovn emesln vroby a vrobnch slueb vrmci samostatnch staveb pro podnikatelskou innost
ppustn vyuit
     maloobchod, stravovn a sluby slouc obsluze zem
     bydlen venkovsk 
     provozovny vroby nesm zhorovat ivotn prosted nad ppustnou mru, stanovenou obecn zvaznmi pedpisy
     parkovn pro poteby slueb zajistit vrmci vlastnch pozemk 
     zemdlsk malovroba vrozsahu hygienickho  psma, kter  mus  zasahovat  pouze pozemek provozovatele
     zmna vyuit stvajcch obytnch staveb pro rekreaci
     veejn zele
neppustn vyuvn
      vrobn innosti zhorujc ivotn prosted nad mru stanovenou obecn zvaznmi prvnmi pedpisy, sPHO pesahujc vlastn pozemek
     zkaz skldek a skladovn materilu mimo vlastn pozemek
     odstavovn nkladnch a hospodskch vozidel mimo vlastn pozemek
zsady uspodn zem
     max. podlanost  2np.vetn podkrov 
     zastavnost pozemk  do 30%
     celkov zastavnost pozemk do 40%, procento zelench ploch u individulnch RD  min.50%, procento zelench ploch u adovch RD min.40%
     respektovat charakter pvodnch venkovskch staveb, s pevaujcm obdlnm pdorysem obytnho domu a sedlovou stechou
     zajitn pstupu zveejn komunikace vzastavnm zem 

OV -  OBANSK VYBAVEN VEEJN
hlavn vyuit 
     specifick zazen s oznaenm
     zazen obslun sfry pevn nekomernho charakteru - slouc pro poteby administrativn sprvn,  kolstv, sport, zdravotnictv, kulturu, sociln a crkevn 
     stabilizovan zazen komernho charakteru 
ppustn vyuit
     veejn a vyhrazen zele 
     pohotovostn a sluebn byty  vrmci hlavnch objekt, bydlen majitele 
     u komernch objekt mon pestavba  pro bydlen
     doasn  ubytovn se zajitnm parkovnm
     parkovn pro poteby komern vybavenosti na vyhrazench parkovitch  
neppustn vyuvn
     vrobn innosti zhorujc ivotn prosted nad mru stanovenou obecn zvaznmi pedpisy, sPHO pesahujc vlastn pozemek
     odstavovn nkladnch a hospodskch vozidel mimo vyhrazen parkovit
     zazen, zvyujc nad obvyklou mru dopravn provoz 
zsady uspodn zem
     max. podlanost  2np. vetn podkrov 
     pi pestavbch a dostavbch v centrln sti sdla respektovat  charakter  a mtko pvodn  zstavby a jej architektonick  vraz 
     zastavn pozemku do 30% 70%, s vym podlem zelen na pozemku


OS -  OBANSK VYBAVEN sport
hlavn vyuit
     rekrean a sportovn zazen na plochch spevahou nezastavnch ploch
     sportovn arel ,  fotbalov hit, dtsk hit, sportovn pl.se specif. vyuitm
 ppustn vyuit
     doplkov stavby ktomu elu specieln vybaven
      mal sportovn a klubov zazen
     doasn ubytovn, stravovac zazen
     bydlen majitele a provozovatele soukromho zazen
     zazen slueb a maloobchodu svazbou na sportovn rekrean vybavenost
     odstavn parkovn na vyhrazench parkovitch
     veejn zele
 neppustn vyuit
     vrobn innost, sklady
     bydlen svjimkou sluebnch byt
     provizorn stavby
     rekrean stavby individueln, rekrean zahrdky
 zsady uspodn zem
     zastavovn ploch pouze doplkovmi a elovmi stavbami
     po obvodu ploch doplnn vzrostl zelen
     ppustn vymezen pozemk ohrazenm nebo ivm plotem
     zkaz necitlivch ternnch prav 

OH - OBANSK VYBAVEN hbitov
hlavn vyuit
     veejn sluby dle zk. o pohebnictv
ppustn vyuit
     parkov upraven  zele
     drobn doplkov stavby slouc hlavnmu vyuit
     p cesty a mobili - laviky, infotabule, vtokov stojany
     vyhrazen parkovn mimo plochu hbitova
neppustn vyuit
     zstavba, s vjimkou drobnch doplkovch staveb
     skldky a skldkovn materilu
zsady uspodn
     plochy intenzivn udrovan
     pevn ohrazen uzavrateln vnonch hodinch 
     vyhrazen plocha pro umstn kontejner s biologickm odpadem


PUv -  VEEJN PROSTRANSTV VEOBECN
hlavn vyuit:
     nvsi, ulice, chodnky, veejn zele a dal plochy pstupn veejnosti
ppustn vyuit:
     zastvky veejn dopravy vetn doplkovch staveb
     ulin stromoad
     parkovit, odstavn plochy a gare pro potebu vyvolanou nezbytnm vyuitm zem
     p a cyklistick provoz 
     oddlen p chodnky
     drobn architektura a prvky ulinho mobilie
     plochy pro kontejnery tdnho odpadu 
     dtsk hit vplochch veejn zelen
     koridory pro veden inenrskch st mimo ulin stromoad
neppustn vyuit:
     parkovac a odstavn stn a gare pro nkladovou dopravu a autobusy 
     provizorn a doplkov stavby neslouc  hlavnmu elu prostoru
zsady uspodn 
     plochy uspodan prioritn pro bezpen p provoz ppadn provoz smen 
     prostory skvalitnm eenm ulinho parteru


DS -  DOPRAVA STAVBY /silnin
hlavn vyuit vyplv ze zkona o pozemnch komunikacch 13/1997/:
     plochy a zazen pro dopravu silnin 
ppustn vyuit
     parkovit, odstavn plochy a gare jsou ppustn ve vech funknch plochch zastavnho zem pro potebu vyvolanou nezbytnm vyuitm zem
     zazen pro dopravu 
     zastvky veejn dopravy vetn doplkovch staveb
     situovn erpac stanice PHM na plochch vrobn komernch spmm napojenm na hlavn silnin trasy
     doprovodn a isolan zele, ulin stromoad, parkov nmst
     p a cyklistick provoz na silnicch III. tdy a mstnch komunikacch, oddlen chodnky
neppustn vyuit
     parkovac a odstavn stn a gare pro nkladovou dopravu 
vplochch bydlen a smench 
     provizorn a doplkov stavby mimo zastvky hromadn dopravy
zsady uspodn zem
silnice III. tdy - kategorie S7,5/60  
     omezen pm obsluhy objekt vzstavb u prjezdnch silnic
     een soustedn zstavby  s1 spolenm vjezdem na silnin s
     realizace chodnku podl silnice  pi prjezdu obytnou zstavbou
hlavn mstn komunikace obslun  MO8/40 
     napojuj se na silnice  III.tdy, prjezdn , obousmrn 1-2pruhov, zpevnn,   
     veejn profil min.8m / jzdn pruh 3,5m -forma obytn ulice se stromoadm
     mus bt zajitno odvodnn komunikace povrchovou kanalizac,
     vkomunikaci me bt situovno zpomalovac zazen
mstn komunikace pstupov -  MO4/20 
     obousmrn 1 pruhov,  vodopropustn povrch, forma sjzdnho chodnku 
     veejn profil  8m ,vjimen 4,5m do dlky 50m  /jzdn pruh min. 3m  
     prjezdn nebo slep ukonen , nad 50m  s obratitm 
     technicky zajitn odvod deov vody
elov komunikace - veejn pstupn 
     pro provoz speciln hospodsk techniky
     cyklistick nebo p provoz - soznaenm turistick cesta,  
     zpevnn podlo, min. ka jzdnho pruhu 2,5-3,0m, 
     doporueno 1strann stromoad 


DD -  DOPRAVA DRN
Plocha RZV doplnila pvodn dokumentaci, kdy byla plocha opomenuta vtextov sti dokumentace
hlavn vyuit:
     plochy eleznice vetn souvisejcch staveb a zazen pro drn dopravu
ppustn vyuit:
     zastvky veejn dopravy vetn doplkovch staveb a ploch pro cestujc
     koridory pro veden soubnch inenrskch st 
     ochrann a isolan zele
neppustn vyuit:
     parkovac a odstavn stn a gare pro nkladovou dopravu a autobusy 
     provizorn a doplkov stavby neslouc drnmu provozu nebo cestujcm
 zsady uspodn 
     oddlen elezninho provozu od silninho a pho nebo bezpenostn zajitn pejezd 
     protihlukov opaten


TU - TECHNICK INFRASTRUKTURA 
Plocha RZV vznik aktualizac zastavnho zem a pevodem do jednotnho standardu
hlavn vyuit:
     plochy pro specifick stavby technick infrastruktury / erpac stanice, trafostanice, pravna vody, OV / 
 ppustn vyuit
     pstupov komunikace - stavby mus umoovat pjezd montn a opravrensk techniky
     nov stavby jsou na pozemcch urench pro veejn prospn stavby
     stavby mus vyhovovat nrokm stanovenm na technick zajitn pslunch zazen
     bydlen sprvce zazen / je-li to nezbytn pro zachovn provozu /
neppustn vyuit
     jin ne stanoven el vyuit nen ppustn 




VSL -  VROBA lehk A SLUBY
hlavn vyuit
     vroba, ppadn pronjem objekt pro vrobn innost
     vrobn sluby a emesln vroba zamen na poskytovn slueb veejnosti a spojen s prodejem vrobk
ppustn vyuit
     vrobn innost a stavebn vroba v samostatnch objektech 
     zemdlsk sluby  
     vroba rostlinn
     zpracovatelsk, lesnick, obslun a administrativn innost
     rekolaudace a vyuit stvajcch zemdlskch objekt pro vrobu 
     maloobchod
     sklady bez vtch nrok na dopravn obsluhu
     lokln parkovn, pstupov komunikace
     pohotovostn a sluebn byty, bydlen majitele
neppustn vyuit
     stavby pro bydlen svjimkou ppustnch
     vrobn innosti zhorujc ivotn prosted nad mru stanovenou obecn zvaznmi pedpisy, 
     stavby, vyadujc velkou etnost a objem dopravy
zsady uspodn zem
     rekonstrukce a vyuit stvajcch vrobnch objekt
     zastavnost pozemku max 30%
     vsadba ochrann zelen mezi vrobou a bydlenm
     nov dostavba mus odpovdat mtkov charakteru okoln zstavby s vkou hebene do 10m


Zvp -  ZELE veejn PARKOV A PARKOV UPRAVEN
hlavn vyuit
     zele veejn parkovho charakteru jako soust veejnch prostranstv
     ulin stromoad 
     ochrann a isolan zele mezi plochami bydlen a vrobou a podl komunikac
 ppustn vyuit
     jako zele  okrasn - parkov upraven, sestetickm a biologickm inkem 
     plochy voln pstupn veejnosti, kodpoinku, relaxaci, setkvn obyvatel
     p cesty
     dtsk hit, vjimen plochy pro rekrean sport 
     oplocen nebo ohrazen ploch s pstupem
     rozmstn mobilie - laviky, odpadkov koe, poutae, telefonn budky
neppustn vyuit
     realizace staveb, s vjimkou doplkovch staveb drobn architektury
     zahrdksk innost
     zpevovn ploch mimo nezbytn pstupov komunikace
     kcen vzrostl zelen, svjimkou zdravotnch probrek
     skldky a skldkovn materilu
zsady uspodn zem
     plochy intenzivn udrovan
     nov vsadby veejn zelen pednostn zdomcch listnatch devin
     isolan zele - souvisl ps, smen porost se zapojenm keovm patrem


ZZs -  ZELE ZAHRADN A SADOV
hlavn vyuit
     zele soukromch zahrad, pokud nen soust ploch bydlen
     zele sad 
ppustn vyuit
     uitkov nebo okrasn zele
     drobn stavby spojen sdrbou ploch 
     ekologick, protierozn nebo isolan funkce 
     soukrom zahrady a sady vzastavnm zem s oplocenm
neppustn vyuit
     realizace staveb s vjimkou drobn architektury jako psteky, altny, bazny, sklenky
     zahrdksk innost svstavbou elovch staveb  zahradnch domk
     rekrean objekty nebo provizorn stavby, vrakovit
     oplocovn zahrad a sad ve voln krajin
zsady uspodn zem
     drobn stavby pro pstitelskou a chovatelskou innost lze pipustit v sadech a zahradch v zastavnm zem 

NUZp -  ZELE prodnho charakteru VEOBECN
hlavn vyuit
     louky, pastviny
     krajinn zele - zele rozptlen a doprovodn podl vodnch tok a cest
ppustn vyuit
     realizace ploch SES
     plochy voln pstupn veejnosti, zkaz oplocovn svjimkou pastevnch ploch a PHO vodnch zdroj 1. stupn
     elov cesty hospodsk a rekrean - p a cyklistick, prvo volnho prchodu lze dle zk. . 114 63 odst.4 - pstup do krajiny 
     rekrean turistika - knepobytov rekreaci, odpoinku, relaxaci 
     drobn hospodsk objekty doasnho charakteru, majc vazbu na hospodaen /oteven psteky pro zv a hospodsk zvectvo vrmci pastvin, senky /
     realizace elovch cest vsouvislosti spozemkovmi pravami
     realizace protieroznch opaten  zelen remzy, meze, zasakovac travnat psy
     zizovn novch nebo obnova pvodnch vodnch ploch, such poldry jako protipovodov opaten
     revitalizace vodnch tok a ploch
     technick infrastruktura 
neppustn vyuit    
     zizovn zahrdek
     zizovn skldek a provoz, kter by ohrozily produ
     nsiln zmny vodnho reimu /odvodovn, vysuovn mokad
     nron ternn pravy 


WU  -  PLOCHY VODN  VODN A VODOHOSPODSK VEOBECN
hlavn vyuit
     vodn toky shlavn funkc krajinotvornou a ekologickou
     rybnky a vodn ndre sretenn funkc, rekrean vodn plochy, ekologicky stabilizan, nebo rybochovn rybnky  
ppustn vyuit
     obnova stvajcch vodnch ploch nebo zakldn novch i jinch funknch pochch
     souvisejc vodohospodsk stavby  - hrze, jezy, jmn vody
     nepobytov rekreace 
     vsadby doprovodn behov zelen - se zachovnm 6m manipulanho psma po jedn stran toku, umoujc drbu tok
     drobn stavby a zazen pro chov ryb /nap. manipulan plochy a zsobnky na krmivo/
     realizace protipovodovch opaten /such poldry, mlk odvodovac pkopy, kapacitn propustky, ochrann hrze/ jsou ppustn i vjinch funknch plochch
     u vodnch tok  ken inenrskmi nebo dopravnmi stavbami 

neppustn vyuit
     zmny vodnho reimu vedouc ke sniovn retenn schopnosti krajiny  napimovn vodnch tok, zmenovn vodnch ploch nebo uml zpevovn beh 
     vodn toky ve voln nezastavn krajin, nebo vodn toky , kter jsou soust SES nesm bt zatrubovny , ani umle zpevovny -  regulace tok
     jakkoliv vstavba svjimkou staveb ppustnch
     oplocovn vodnch ploch nebo tok
     skladovn materilu a zizovn skldek odpad 

LU Nl  -  PLOCHY  LESN VEOBECN
hlavn vyuit
     pozemky plnc funkci lesa 
     krajinsk a protierozn funkce
ppustn vyuit
     hospodsk vyuit, hospodaen na zklad LHP
     rekrean vyuvn  myslivost, turistika  
     lesn kolky
     realizace lesnch elovch cest 
     zalesovn mn kvalitnch pd 
     trasy a zazen technick infrastruktury lesnmi porosty jen vjimen
neppustn vyuit
     jakkoliv vstavba / vetn OP PPFL /
     skladovn materilu a zizovn skldek odpad 
     oplocovn svjimkou kolek



AUNz -  PLOCHY  ZEMDLSK /orn VEOBECN
hlavn vyuit
     intenzivn obhospodaovn zemdlskho pdnho fondu 
     ochrana nejkvalitnjch zemdlskch pd
ppustn vyuit
     hospodaen na mench pdnch celcch - zhumenky
     provdn melioranch prac na obhospodaovanch pdch
     realizace zemdlskch elovch cest vsouvislosti spozemkovmi pravami
     zatravovn a zalesovn mn kvalitnch pd a pd ohroovanch vodn eroz
     realizace protieroznch opaten - zasakovac travnat psy, zelen remzy, meze
     trasy a zazen technick infrastruktury
neppustn vyuit
     jakkoliv vstavba nesouvisejc se zemdlskou vrobou /nebo technickou infrastrukturou/
     skladovn materilu a zizovn skldek odpad
     oplocovn a ruen polnch cest 


MU  SM͊EN NEZASTAVNHO ZEM VEOBECN
NSzpr - Plochy smen nezastavnho zem /
             zemdlsk, prodn, rekrean
hlavn vyuit
     pozemky se smenm vyuitm vnezastavnm zem, kde nen ureno prioritn vyuit jednotliv zastoupen funkce lze mnit a omezovat jen tak, aby byly vzjemn v souladu
ppustn vyuit
     krajinsk a ekologick funkce 
     zemdlsk vyuit  
     hospodaen na mench pdnch celcch - zhumenky
     realizace protieroznch opaten  - zatravnn, remzy, meze 
     rekrean vyuvn  p a cyklistick turistika, 
     realizace elovch cest sloucch prostupnosti krajiny
     zalesovn mn kvalitnch pd, lesopark  
     realizace vodnch ploch dle zastoupenho funknho vyuit
     revitalizace pozemk vokol vodnch tok 
     sportovn vybaven prodnho charakteru bez zpevnnch ploch  
     trasy a nezbytn zazen technick infrastruktury somezenm v plochch krajinn zelen
neppustn vyuit
     skladovn materilu a zizovn skldek odpad 
     oplocovn sad a zahrad mimo zastavn zem 
     intenzivn obhospodaovn pozemk, vyven kejdy 
     vstavba rekreanch objekt
































g  Vymezen ploch veejn prospnch staveb a  
      veejn prospnch opaten, 
      pro kter lze prva kpozemkm a stavbm vyvlastnit              
        ? Vymezen ploch zahrnuje vkres .4 - Veejn prospn stavby v m 1|:5000. 
 Veejn prospn stavby VPS a opaten VPO, pro n lze prva kurenm pozemkm dle stav. zkona 183/2006 283/2021 Sb. 170 odejmout nebo omezit a                           zrove uplatnit pedkupn prvo 101 - vyaduje ve sprvnm zem Ratenic  dopravn a technick infrastruktura.  
            ? Do ploch pro veejn prospn stavby byly zaazeny pozemky, kde dochz nvrhem zemnho plnu ke zmn funknho vyuvn zem  tzn. vymezuj se plochy pouze pro novou vstavbu. Jedn se o stavby pro veejn komunikace, zsobovn elektinou a odkanalizovn. 
            ? Vechny veejn prospn stavby a opaten jsou uvedeny vtabulce pehledu a vyznaeny vgrafick sti. Pesn poloha a rozsah budou ureny podrobnj projektovou dokumentac. 
            ? Do dokumentace byli jako VPS a VPO peneseny prvky znadazen dokumentace ZR Stedoeskho kraje.

1. Veejn prospn stavby VPS,  pro n lze prva kurenm pozemkm  vyvlastnit dle 170 stavebnho zkona 283/2021 Sb. a uplatnit i pedkupn prvo - 101
     Znadazen dokumentace ZR Stedoeskho kraje je pevzat Koridor E33 pro veden elektrick energie V400/800. Jedn se o rozvojov zmr penosov soustavy oznaen jako V400/800. Zmr je pevzat znadazen dokumentace ZR. Jedn se o rozvojov zmr republikovho vznamu, kter m zajistit transport vkonu zvrobnch oblast do oblast spoteby a zven spolehlivosti tranzitn schopnosti a stability penosov soustavy R. Koridor je souasn vymezen jako veejn prospn stavba.
            ? Veejn prospn stavby jsou stavby pro dopravn a technickou infrastrukturu                                                                                       
            ? V P Ratenice jsou navreny jako veejn prospn stavby nov pstupov komunikace u ploch soustedn obytn zstavby. Kad stavba mus mt zajitn pstup zveejn komunikace, kterou je MK nebo veejn pstupn elov komunikace. Napojen na veejnou komunikaci je podmnkou vstavby. 
            ? Rozvojov plochy byly navreny pevn u stvajcch mstnch komunikac. Tam, kde nejsou, je nutno pstupovou cestu k plochm soustedn obytn zstavby eit jako VPS. Ppadn propojen pes soukrom pozemky pro jednotliv stavebn parcely lze eit formou vcnho bemene.
            ? Obslun komunikace v jednotlivch lokalitch soustedn zstavby budou eeny vrmci parcelace tchto ploch. Vymezen obslunch komunikac vlokalitch urench kzstavb nen zvazn a je mono je upravovat dle podrobnj dokumentace. Do VPS byly zaazeny pouze ty navren MK , kter maj jednoznanou trasu , urujc vstup do rozvojov plochy nebo jejich realizaci bude zajiovat obec. U soukromch pozemk s vce vlastnky je realizace zvisl na jejich dohod. Vppad vstavby 1 RD si stavebnk mus zajistit pstup po dohod svlastnkem sousednch pozemk formou vcnho bemene. 
            ? Sohledem na rozsah plnovan obytn zstavby bude nutno budovat zazen technick vybavenosti, kter sdlo postrd. Jedn se pouze o trafostanice a erpac stanici splak u kanalizace.   
            ? Trafostanice u lokalit soustedn obytn zstavby je nezbytn pro zsobovn plnovan zstavby elektrickou energi. Jej vstavba se pedpokld v prostoru za kabelovm svodem u hbitova. Pesn poloha bude urena po proven dopravnho systmu. 
            ? Pro stavby inenrskch st, kter neprochzej veejnmi komunikacemi mimo zastavn zem, se vymezuj pozemky svcnm bemenem. Stavba zajiujc  zsobovn pitnou vodou obec - vodovodn pivad  a Stavba zajiujc odkanalizovn ploch soustedn zstavby - kanalizan ad. 
            ? zemn pln zahrnuje VPS pro nvrhov obdob do dal aktualizace nebo dvodov zprvy.

Plochy pro veejn prospn stavby
		Stavby dopravn infrastruktury
WD1 		  Sjzdn chodnk u silnice na Peky   ji realizovno
WD2 VD.1		Pstupov komunikace k lok..Z2
WD3 VD.2		Pstupov komunikace k lok..Z3
WD4 VD.3		Pstupov komunikace k lok..Z4
WD5 VD.4		Pstupov komunikace k lok..Z5
WD6 VD.5		Pstupov komunikace k lok..Z7
WD7 VD.6		Pstupov komunikace k lok..Z8
WD8		P chodnk v zstavb podl silnice na Vrbovou Lhotu  ji realizovno
WD9 		P chodnk v lok.Z1 u silnice na Cerhenice  ji realizovno

WD10 VD.7		Pstupov komunikace k vrobnm plochm a p cesta v trase v kanalizanho adu
		Stavby technick infrastruktury
VT.1		Koridor E33 pro veden elektrick energie V400/800
   Pevzat ze ZR Stedoeskho kraje
WT1 VT.2		Trafostanice  VN22kV kabelov k lok.Z4 ,Z5
WT2 VT.3		Splakov kanalizace /erpac stanice k lok.Z7, Z8
		Pozemky s vcnmi bemeny:
WT3		Vodovodn pivad  Peky  Ratenice  ji realizovno
WT4 VT.4		Odkanalizovn lokalit  Z4,Z5 var.



2. Veejn prospn opaten VPO, 
     pro n  lze prva kurenm pozemkm  vyvlastnit              170 stav. zkona                     
Veejn prospn opaten pro zaloen prvk SES  -    2odst.(1) psm.m)
            ? Regionln biokoridor 1241 Vrovka  Chroustovsk dol je pevzat znadazen dokumentace.
            ? Mezi veejn prospn opaten v zem je zaazen nvrh ploch SES, kter jsou vzem pevn nefunkn a jejich ochranu je nutno zajistit.  
            ? Pozemky pro zaloen vymezench biokoridor RBK, LBK a LBC SES na orn pd jsou navreny jako veejn prospn opaten, s ohledem na skutenost, e stejn jako navren protierozn a interakn zele budou provovny v rmci komplexn pozemkov pravy, kter zohleduje i vlastnick vztahy.

Plochy pro veejn prospn opaten
		Zaloen prvk SES  AKTUALIZACE DLE GENERELU SES EKOTOXA 2021
WU1 VU.1		Regionln biokoridor  540 (1241) Vrovka  Chroustovsk dol
WU3 VU.2		Regionln biokoridor  539 (1241) Vrovka  Chroustovsk dol
WU4-6 VU.3		Lokln  biokoridor 850 Ka
WU7 VU.4		  Lokln biocentrum biokoridor 536 Cerhenice Vrovka 1 
WU8-10 VU.5		   Lokln biocentrum  828 Za brdkem        Vrovka 2
WU11 VU.6		Lokln biocentrum 390 Na zadnch obcch  Ka
VU.7		Lokln biocentrum 391 U svinskho mostu  
VU.8		Lokln biocentrum 700 V lnech  

    h - Vymezen veejn prospnch staveb a   
       opaten,  pro kter lze uplatnit pedkupn prvo   
Plochy, na n lze pouze uplatnit pedkupn prvo  101 st.zkona
Veejn prospn opaten  VPO  pro n lze uplatnit pouze pedkupn prvo          
se tkaj plochy veejn zelen  jako sousti veejnho prostranstv.              Vybran veejn infrastruktura  dle 2 odst.(1) psm.k) 3. nen v zem navrena.
Plochy pro veejn prospn stavby a opaten
		Veejn infrastruktura jen s pedkupnm prvem
WZ1		Plocha veejn zelen s rekreanmi plochami

i - Vymezen ploch a koridor zemnch rezerv 
      a stanoven monho budoucho vyuit, 
      vetn podmnek pro jeho proven 
zemn pln vymezuje jako plochy zemnch rezerv plochy s monm vyuitm pro venkovsk bydlen a pro sport. Plochy jsou vhodn k realizaci a po naplnn ploch urench zemnm plnem v nvrhovm obdob. Rezervy budou vyuity postupn a po zastavn sousednch pozemk a budou proveny formou zpracovn Zmny P s vyhodnocenm zbor ZPF. 

Pehled rozvojovch ploch/plochy zmn - vhledov obdob            
   Ozn. 
	Kat. zem/lokalita
	  plochy zmn - navren vyuit Navren vyuit
		 Rozsah ha
	Ratenice			1,13
R/1	Za stodolami 2
	Bv - venkovsk bydlen		0,77
0,29
R/2	V lnech
	Bv - venkovsk bydlen		1,64
R/3	U hit
	OS - obansk vybaven/ sport		0,26


   j - Vymezen ploch a koridor,
    ve kterch je proven zmn jejich vyuit podmnkou    
     pro rozhodovn a stanoven lhty pro pozen studie   

     zemn pln nevymezil konkrtn plochy podmnn zpracovnm zemn studie, protoe een rozvojovch lokalit soustedn obytn zstavby je jednoznan a zemn pln vymezuje zpsob jejich dopravn obsluhy. Nkter z lokalit jsou ji peduren i nvrhem parcelace. 


k -    daje o potu list zemnho plnu 
          a potu vkres knmu pipojen grafick sti

     Poet list textov sti -  39
     Poet vkres grafick sti  - bude doplnno vplnm znn 
